Nejlepší průvodce, jakého jsem zažila, byl náš profesor dějin umění z filosofické fakulty. Projezdili jsme s ním Evropu, bylo mu v té době cca 75-85 let. Ještě když jsem studovala v Paříži, přijel s naší katedrou zrovna na zájezd. Všichni tamní studenti původem z FF UK jsme se ulili ze školy a připojili jsme se k němu. V Orangerii se strašně divil, že si dřív nevšiml, že nás je tolik
I v pokročilém věku a v obleku (v jakémkoli počasí) nás uštval, ať už v Paříži, Vídni nebo v Římě. Dal nám strašně moc, v podstatě nás naučil žít. Zrovna letos v Louvre jsem si říkala, že i kdybych tam s ním tenkrát byla třeba 5x, nestačilo by to (a to jsem v Louvre byla nejmíň 20x).

Objevila jsem francouzského profesora dějin umění, který píše spoustu knih včetně detektivek, tak si ty jeho knížky užívám a mám je trochu jako náhradu za našeho pana profesora…