Ropucho, no, tohle já jsem vlastně nikdy nepoznala. Naši na cestování nebyli, nejezdili ani na tuzemské dovolené s přespáním, ale jezdili jsme hodně na výlety po Čechách. Auto jsme neměli, takže vlakem, autobusem. Před revolucí jsem nikdy nikde v zahraničí nebyla. Po revoluci párkrát na takové ty jednodenní zájezdy třeba do Vídně apod. A u moře jsem byla poprvé v r. 2002, když jsme jeli na svatební cestu do Španělska, autobusem.
Takže všechno to, co píšeš, prohlídky, nedovolené peníze, nervy na hranicích apod., to znám jen z doslechu. Naši vlastně nikdy neměli tendenci shánět něco ze zahraničí, nebo třeba z Tuzexu, tohle šlo nějak úplně mimo nás.
Já ráda občas vyjedu někam za hranice, ale nejradši stejně poznávám tu naši zem. Bude to znít asi jako klišé, ale jezdíme různě po ČR už spoustu let a docela hodně a pořád mě udivuje, kolik je ještě míst, kde jsme nikdy nebyli a kolik je toho u nás pěkného k objevování. Ve světě je taky krásně, ale všechno se to stejně stihnout nedá.