Půlko s tím, že se ve škole učí hromadu věcí, které jsou v podstatě k ničemu, naprosto souhlasím. Vidím to sama u sebe, kolik věcí, které jsem se kdysi učila a teď je bere syn, už dávno nevím, protože jsem to nikdy v životě k ničemu nevyužila a nepotřebovala. Nedávno jsem vyslechla kousek rozhovoru syna s kamarádem. Kamarád konstatoval, že má pocit, že ho základka nenaučila v podstatě nic, kromě čtení, psaní a počítání...a že se těší na střední a doufá, že tam s naučí něco užitečného. Syn to vidí tak že mu škola celkem dost dala, ale bere to na úrovni jejích třídního, který tu výuku pojímá občas trochu netradičně a opravdu myslím, že je naučil hodně, ale nejsou to věci, které najdou v učebnicích. Naučil je vážit si sami sebe, věřit si, vidět svoje dobré stránky a schopností a pracovat s nimi, věřit, že dokážou víc, než si teď třeba zrovna myslí...a bylo to vidět i při tom loučení, že si to ti kluci uvědomují a váží si ho...