Vlad k tomu volání rodičů dětem i o výletech, taky jsem měla kolegyni, její děti nikdy sami nebyly nikde na noc-tábor, babičky, příbuzní, kamarádi a v osmičce jel syn na třídenní školní cyklovýlet, jak ta byla nešťastná že se mu nemůže dovolat, že se určitě něco stalo, moc se uklidnit nenechala, že prostě jen nemá čas, že pokud by se dělo něco zásadního že by jí už volali učitelé- jasně přes den šlapal na kole a neměl čas lovit mobil a večer řádili ,v tom to mám jinak , stačí když dítě poslalo krátkou zprávu že v pořádku dojeli, kolikrát stejně zapomněli napsat, protože nebyl čas, takže jsem nic nevěděla dokud nepřijeli domů. Ale zase je pravda že dcera si na výletě zlomila prst na noze, učitelka to bagatelizovala že to nic není, že si nemá vymýšlet že si to jen nakopla, že takto se prst zlomit nedá a tak další den s tím znovu musela celý den chodit po horách a řešili jsme to až po návratu, tj po třech dnech a vynadal nám ještě doktor proč jsme nepřišli dřív .