Já bych zas nešla ráno plavat natož běhat. Proberu se hezky u snídaně, pak se ještě poválím v posteli a teprve kole desáté vstanu, umyju se a zkulturním. Což si můžu dovolit až teď v důchodu. V době, kdy jsem chodila do práce, jsem se snažila spát co nejdéle to šlo, pak jsem si uvařila zelený čaj, než vychladl, jsem se umyla, oblékla, pak jsem vypila čaj a běžela na MHD. Na zastávce jsme měli stánek s pečivem, kde jsem si každý den koupila nebo k snídani, v práci jsem si to snědla u PC a vypila velký hrnek kafe a teprve pak jsem byla schopna nebo dělat. Všechno jsem to dělala automaticky, kolikrát jsem si ani nepamatovala, jak jsem se ocitla v práci. Díky bohu, že už je to navždy pryč!