Nejen rodinný, ale i pracovní. Vlastně jedu celoživotně "noční", pracuju v době, kdy bych nejradši spala. Jen o prázdninách se mi uleví.
A docela snesitelné je to i teď, kdy pracuju jen tři dny v týdnu, sice jedu až do noci, ale v půlce týdne mám oddych, kdy se vyspím, jak potřebuju, odpoledne a večer dodělám, co je potřeba, pak zase přežiju dva dny a mám jeden den na "srovnání", dva dny pracuju v pro mě příjemné době (večer), pak zase dva dny v práci....pět dnů v kuse byl strašný nápor, takhle po těch dvou dnech se to dá docela dobře.

Když jsem byla doma s dětmi, tak to byla pohoda, ráno jsem je vypravila, pak jsem šla spát, vstala jsem, vyzvedla je, v noci jsem mohla případně něco udělat...