Hatato, to je opravdu ale o přístupu. Je dobré předvídat. Pokud vis, ze jedete na chalupu, a ze dcera tepláky asi bude hledat, chce to myslet dopředu a třeba den předem ji říct, co ma udělat, sbalit. A nechat si rezervu a když je nenajde, tak si tam u ni sednout a slovně, v klidu ji navigovat. Nedělat z ni debila, ale říct: otevři skříň, odhrň tohle, zkus tenhle suplik.. proste TO nechat na ni. Nejde to porad dělat za ne. Nebo jde, ale není to dobry. A křičet nechceš. Takže je to o trpělivosti a hledani jiné cesty, i takové, která by pro ni byla do budoucna přínosem.

Líbí se mi myšlenka, ze když chceme něco změnit, nemůžeme se o to pokoušet porad stejným způsobem.