Také chápu obavy, ale Čumčo, podle mě to přehnaně analyzuješ.
Od určitého věku dětí je prostě třeba smířit se s tím, že si budou chtít svou cestu prošlapávat samostatně, k čemuž patří, že budou dělat i své vlastní chyby.
Opravdu vím, jaké to je, muset jen přihlížet a VĚDĚT, že tobě nejdražší bytost dělá chybu a doplatí na ni velmi pravděpodobně i zdravotní újmou, ale neuděláš nic, to je odvěký života běh. Nebude tě poslouchat, je k tomu naprogramovaný, potřebuje se
naučit fungovat bez matky. I za cenu chyb, jimž z tvého pohledu šlo předejít.
Držím palce, mám to doma v bledě modrém a také mu jen držím palce, aby to mládí a celkově život nějak přežil.