Babi, máš pravdu, je to kravina. Vlastně to nesnáším, ale je to jedno odpoledne, kupované moc nemusíme, třeba Znojmia se teď nedají jíst.. Ono v tom kontextu, jak nestíhám nic, je to jedno odpoledne fakt vlastně úplně jedno a třeba bych měla pocit, že jsem konečně udělala něco, co má aspoň nějaký jistý výsledek, nebo já nevím. Nejhorší je, že já ten čas asi mám, ale vypatlám ho na takové ty každodennosti a pak už mi nezbývá spíš energie než čas na to, dělat něco navíc nebo ty velké úkoly. A některé ty úkoly jsou pro mě složité, jako třeba nechat do zimy vyměnit kotel. Nevydrží ještě rok? Dáme ho na stejné místo? Koupíme stejný typ? Vejde se tam? Nebo dáme to čerpadlo? Jaký typ čerpadla? Kde bude? Zkusíme dotace? Nikdy jsme to nedělali, nebude to moc složitý? Asi jo, raději to zaplatíme celý sami.. uaaa, moc neznámých, jdu od toho. A to byl jen příklad, takových "kotlů" mám nespočet. K tomu dvě děti s velmi rozhozenou psychikou. Osypky ze září mám už teď a to nejsem předposraný typ, ale nevím, jak nebo jestli zvládnu další rok jejich nejisté školní docházky plus přijímačky. Nejraději bych s nikým nemluvila, a to ani doma, ptž to většinou znamená, že někdo bude chtít něco řešit. Zlatý okurky