Jsem řidič, cyklista i chodec. Chápu všechny strany, nikdy nevíš, jaký kdo má důvod k danému chování. Jediný, co bych si fakt přála, je čitelný chování - každý bliká či ukazuje, brzdí, nikam se necpe, klidně počká, až se zmatkař či váhavec rozhodne,...
Párkrát už jsem byla vděčná za tolerantního řidiče, když chybovalo nebo se blbě rozhodlo naše mládě...za vlídné chodce, když si manžel umanul, že pojede 100 m po chodníku, protože je ten silniční most nebezpečně hubenej,...když mě pustí řidič při odbočování vlevo, abych nestála uprostřed silnice,..."mami, že je ten pán blbej, když jede v prostoru ""sesedni z kola""...chlapečku je, je to můj manžel...
Obecně se snažím chovat ohleduplně a pomáhat a podporovat plynulost a klid. Tedy na přejezdu a křižovatce jsem vpředu, protože vymizím dřív, než nastartuje a rozjede se auto. V lese na kole na sebe upozorním a poděkuju. V autě gestikuluju, navazuju oční kontakt,...Pěšky se uhnu ze stezky, nechám projet kolo...