U toho přejezdu bych jakožto cyklista taky asi dojela až k závorám, sesedla, po zvednutí rychle převedla kolo, mimo silnici počkala, až auta přejedou, nasedla a jela dál. A snažila se nikoho nezdržovat, pokud možno.
Když jedu po silnici jakožto cyklista, snažím se vědět o všech autech za mnou a přizpůsobit se dané situaci a nepřekážet pokud možno.
Ale já se snažím ve všech životních situacích brát ohled na ostatní lidi. Bohužel je fakt, že mě to čím dál víc přestává bavit. Ale mám to v krvi a v podstatě, takže s tím asi nic neudělám.

Takže ne, nechovám se bezohledně. Vždy se snažím mít ohledy k ostatním lidem a všem živým tvorům. A protože nikdo není dokonalý, občas se možná nějaká chybka vloudí.

Jakožto řidič se snažím být maximálně klidná a shovívavá, tolerantní a vlídná. Po usednutí do auta se ze mne stává budhista. A hlavně, ať vše vždy dobře dopadne. Jde o zdraví a o život a to je nejvíc.