Ropucho, já myslím, že je rozdíl, jestli rodiče očekávají nějaké výsledky nebo spíš nějaký přístup. Já tedy měla výhodu, že pocházím z takové úplně obyčejné rodiny, takže našim by asi stačilo, i kdybych měla SŠ nebo prostě co bych byla schopná zvládnout, ale asi by jim vadilo, kdybych se nějak flákala, vyhýbala povinnostem a tak. A já to mám u dětí stejně - pokud vidím nějaké limity, určitě netrvám na nějakých top výsledcích, ale kdyby kašlaly na školní povinnosti nebo se třeba vymlouvaly z tréninků apod., tak bych zklamaná určitě byla. Samozřejmě v případě zájmů bych musela respektovat, kdyby něco dělat nechtěly, ale kdyby nechtěly dělat nic, rozhodně bych taky nadšená nebyla. Ale to neznamená, že bych děti neměla ráda ...
Mimochodem v poslední době jsem zjistila, že řada mých cca vrstevníků (je mi 50) stále řeší, "co by na to řekli naši" (jakože jejich rodiče), např. jeden tatínek (resp. děda) silně ovlivňuje výběr VŠ vnuka (a to podle mého ze zcela snobských pohnutek ve smyslu "prestiže" školy), další "zakazuje" pořízení elektrokola, protože "ještě nemáš nárok" atd. To mě strašně překvapuje, naši nikdy nic takového nezkoušejí minimálně od mých 18 let ...