Na studující děti jsem působila jen ve smyslu, že čím budou vzdělanější, tím si budou moct líp vybírat práci, a hlavně ať vyberou to, co je uživí a bude bavit. Asi tak od prváku na 8g jsem to brala jako jejich boj. Jestli měly jedničky nebo trojky, jsem nějak neřešila, hlavně že mákly a dostaly se na VŠ, kam chtěly. Ale já mám zodpovědný děti.