Kroniko, moje máma prožila roky 1989-1998 jako samoživitelka jednoho dítěte, v nájmu, pracovala na jeden a půl úvazku a bylo to málo...Alimenty chodily nepravidelně a byly minimální, otec dítěte coby podnikatel s kreativním účetnictvím byl skutečně činorodý.

Pamatuju si, v jakém psychickém rozpoložení máma byla. Hlavně ji totálně rozložilo měsíční vyúčtování za plyn/elektřinu. U nás doma se šetřilo neskutečným způsobem, ale byt byl prakticky nevytopitelný, špatně izolovaný. Dost bezvýchodná situace. Máma postupně úplně přestala vidět světlo na konci tunelu, vnímala negativně i to, co bylo neutrální.

Takže docela dovedu pochopit, jak se možná cítíš, i když třeba výše popsaný příběh nemá s tvým aktuálním životem mnoho společných prvků....