"To jsem si hodně uvědomovala ve svých chudých dobách, jak mám svázané ruce oproti lidem s lepším finančním i hmotným zázemím."

V chudých dobách (cca 18let až 21let) jsem svázané ruce nikdy necítila. Nosila jsem věci ze sekáče (i boty), pracovala při studiu (denním pomaturitním nebo dálkovém bakalářském), a necítila se nijak špatně - byla to svoboda, moje rozhodnutí, že si ve fabrice o prázdninách vydělám na pomaturitní studium na soukromé škole, později v kanceláři při dálkovém zase šla polovina výplaty na nájem - no a co? Bezdětná, od výplaty k výplatě, nikdy jsem se s nikým bohatším nesrovnávala... Ale já zažila to martýrium s mámou, to je úplně jiné dětství

A potom s hypotékou, od 21 let, jsem si nestěžovala taky, nebylo to růžové, ale za 20 let budu mít dům se zahradou, což za to stojí....