"to všechno může frustrovat a vyčerpávat (nepřichází-li v úvahu možnost zvýšení příjmu). Hodně záleží na povaze, na přístupu."

ano, navíc to hodně souvisí i s tím, jak tě to všechno semele a jak moc tě trápí další věci... sama vidím, jak moc mě vyčerpávají starosti a oč jsem pak unavenější a méně ochotná investovat zbytky své energie do něčeho dalšího... poslední dobou mnohem méně vařím, téměř nepeču, nákupy se snažím zvládat co nejrychleji a nemám energii na dlouhé promýšlení a kombinování... následkem toho daleko častěji v týdnu v práci skončíme s kupovanou hotovkou místo domácího oběda, mraženou pizzou k večeři místo pomazánky, sušenkami ke svačině nebo kupovaným pečivem místo domácího koláče... nikdy jsem moc neoblibovala chození po nákupech oblečení, ale čas od času jsem někam zašla a průběžně něco na sebe koupila (většinou teda dětem), když se mi zdála cena přijatelná, teď jsme s hrůzou zjistili, že dcera nemá skoro žádné padnoucí prádlo a potřebuje doplnit šatník na tábor - t.j. nákup oblečení ve stylu beru co máte, nemám na výběr - t.j. určitě to vyšlo dráž... na našem účtu se to už projevuje dost výrazně a k naší "domácí pohodě" ještě přispívá pocit viny, že strašně utrácíme a máme co dělat, abychom vyšli s penězi
což samozřejmě zase ubere kousek energie a začarovaný kruh se roztáčí stále rychleji...
(a pak se konečně přemůžu, navařím, jenže přijde další "jobovka", co sebere chuť k jídlu, takže to nesníme, po cestě domů si vyčerpané tělo vynutí zmrzlinu, takže zase ani na večeři pak nemáme chuť a jídlo se zkazí a vyhodí, protože ho nestihneme sníst a nikdo si nevzpomene, že ho máme dát do mrazáku)