Snídalo se kafe, v chudších rodinách a za doby krize cikorka, a
chléb, zpravidla suchý, jen zřídka jiné pečivo. V poledne často děti i
dospělí jedli mimo domov, děti dostávaly jídlo ve škole jen ojediněle.
Stejně jako rodiče v zaměstnání většinou měly jen suchý chleba.
V některých školách se snažili nejchudším dětem pomoci a třeba v té
nuselské se majetnější rodiče žádali, aby svým dětem dali dvě svačiny,
přičemž druhá byla určena pro chudé spolužáky. Pokud ti měly děti ze
školy blízko domů, vraceli se tam na oběd. Byla-li matka zaměstnaná,
připravila oběd již předešlý večer a děti si ho ohřály. Otec si občas bral
s sebou oběd do práce v kastrůlku. U stolu se rodina sešla obvykle jen u
večeře, ke které byla polévka, nebo jen kafe s chlebem. Někdy vařila
žena teplé jídlo, které sloužilo zároveň jako oběd na druhý den. Teplá
večeře se pravidelně v dělnických rodinách se začíná objevovat až za
první republiky v podobě krupicové kaše, ovaru nebo brambor nakyselo.
Z nápojů se konzumovalo pivo a káva/cikorka. Víno a čaj se v dělnickém
prostředí nevyskytovaly