Já bych si pro sebe hlavně , kdy nenaplánovala jídelníček z toho, co mi nechutná. Ani bych nevylučovala věci, který mi hodně chutnají. Věřím v tomhle na psychiku. Když mám chuť na čokoládu, dám si kousek tý nejlepší, která mi nejvíc chutná. Žádná náhražka by mě neuspokojila.Ale dám si jen kousek.Na snídani se nebudu nutit do žervé a vajíčka, když zrovna na tohle po ránu nemám vůbec chuť.
O to víc bych pak musela myslet na to,jakej jsem chudák že si nemůžu dopřát, co chci.A každej výkyv váhy směrem nahoru (k čemuž u každého občas dochází) by docházelo taky k větší a větší frustraci.