Já jsem byla hrozná, někdy se zpětně divím,že jsem to celý přežila
Od necelých 18 jsem žila sama, živila se sama. Neměla jsem strach ani obavu absolutně z ničeho, byla jsem naprostej bohém, lehkomyslná, žádný starosti, nic jsem si nepřipouštěla.Peníze jsem neměla, ubytování jsem hledala, jak se dalo, občas jsem spala u známých nebo na nádraží.Věděla jsem,že chci studovat.A to bylo tak všechno, jinak mi bylo všechno jedndo, hlavně si toho života co nejvíc užít.