Když už to takhle dopadlo (což je život) je ale slušné zaměstnancům na jejich 13 let práce poděkovat, i když dostávali výplatu.
Zajít na oběd bych nebrala jako oslavu nebo rozlučku, ale právě jako poděkování. Jsem celoživotní zaměstnanec a mě by to v jinak smutný okamžik potěšilo, že moje dlouholetá práce není "samozřejmá" a že si jí vážíte. Osobně bych se přikláněla i k nějaké drobnosti na rozloučenou - např. poukázka do něčeho vašeho místního.
Určitě bych něco zorganizovala.

A na ÚP bych také šla do žádoucích 3 dnů jak radí ostatní. Volno lze mít potom.