TaJ, já už jsem na to zapomněla, moje dcera neviděla nikoho ze školy skoro rok, jen jednou za týden krátký mail - str.xx, cv.yy. Teď se mi to připomnělo, jak si povídáme o šéfech.

Chápala jsem, že je to strašně těžké (hlavně pro chronicky nemocné, personál v pečovácích a pro doktory), ale některé učitelky skutečně neudělaly ani minutovou akci navíc... Jiné překročily svůj stín a dělaly i nemožné, klobouk před nimi dolů... Najednou bylo vidět, kdo má ty děcka rád a kdo myslí hlavně na klasifikaci (největší průser - co dám dětem na výzo)

Hnusná doba to byla, učila jsem si dceru x měsíců úplně sama, na některé úkoly ze školy jsme se vykašlaly, protože jinou hravou formou jsem to dceru naučila mnohem líp...