Po mnohaleté výlučně samičí domácnosti jsem si před lety přinesla kocoura. Vyčůránek jak mraky, prostě chlap. Na mazlení ho moc neužije, chování vyloženě nesnáší a zato pořád ocáskuje, tedy věčně ho mám za zadkem. Ale v noci se rád přitulí. Občas v návalu neznosti mi okusuje ruku. Je vyloženě vítací typ. Moc hezky se chová k dětem. Neprská, nesyči, když se mu něco nelíbí, urychleně odchází. Kastrován byl velmi mladý, ještě jako kotě. Aspoň se nenaučil parfémovat svoje teritorium. A vyrostl v pohodě do velkého aktivního kocoura.

Jo a nejlepší a nejúspěšnější lovec tu je tříbarevná kočka, co má tak trochu nadváhu a supluje tu gaučový polštář. Ta uloví kde co. Venku myši, hraboše, ptáčky, na kontě má i neropýra, mrcha. Nosí si to domů a chce pochvalit. Když je doma, loví aspoň špinavé zapomenuté ponožky a řve tak dlouho, dokud ji nepochvalím i za ně. Ta je naopak přítulná velmi, až je to kolikrát protivné.