Yuki, Bouřka psala, že ty, co by doma rodily tak jako tak (i s PA načerno, spíše tedy bez), budou mít nyní lepší péči. Takže by se situace mohla spíš zlepšit. Ale já si tedy myslím, že počet domácích porodů v důvěře v pomoc PA vzroste.
Otázka je, řešená zde i jinde patrně roky a roky a tisíckrát, zda doma nastává významně méně komplikací (jako že pohoda, no stres), a tedy úmrtnost se nezvýší, protože doma nenastane tolik komplikací. Zemřou jenom ta miminka, která se sice narodí bez stresu, ale přesto s komplikacemi vyžadujícími okamžitou odbornou pomoc v nemocnici k tomu vybavené.

Pro mě je to poměrně živé téma. Maminka vnuček chtěla po prvním strašlivém (dávám jí za pravdu, a to nejsem cimprlína) porodu v zařízení druhou rodit doma, a já se docela bála. Jediné, co mě trochu uklidňovalo, byla domluvená zkušená spřátelená PA, a v neposlední řadě skutečnost, že bydlí v centru Prahy, tedy nemocnice na dostřel. Nakonec porod začal na nějaké akci daleko mimo domov, cestou zpět jako že se tedy bude rodit doma praskla v autě voda, tak dojeli do nejbližší porodnice, a bylo (vše ok). Nejspíš není ještě všem vnoučatům konec, takže mě zacházení a postupy v porodnicích nadále mírně děsí, ale domporod taktéž. Je to těžký, jediná útěcha je, že to většina přežije (obojí).