Tohle já jsem třeba v životě nepochopila, že někdo chodí na návštěvy do porodnice, zatímco (asi) většina lidí to považuje naopak za společensky téměř povinné...

Znám holky, kterým se po porodu v porodnici vystřídalo na návštěvy snad 20 lidí, když jsem to poslouchala (možná s tichou výčitkou, proč jsem nepřišla i já), tak se ve mně všechno kroutilo.

Já teda rodila jen jednou a dítě v inkubátoru, ale byl za mnou jen muž a přijela i moje matka, což mě v tu chvíli i překvapilo (ale potěšilo). Vůbec mě nenapadlo s někým se domlouvat, že a kdy můžou taky přijít a naštěstí se nikdo nevnucoval.

Mám v sobě asi (geneticky nebo z minulých životů) hodně zakořeněnou posvátnost šestinedělí, z představy zástupů kamarádek, nadšeně hledící na novorozeně, nebo tlupy příbuzných, se mi dělá špatně.

Až bylo dítěti asi 4 měsíce, uspořádala jsem "vítání do rodiny", kde teda byla pozvaná rodina i kamarádi. Do té doby jsem se (pravdivě) vymlouvala, že dítě má mizivou imunitu a že máme zakázáno chodit do společnosti, takže dítě viděla jen hrstka lidí z rodiny a z nejbližších přátel, na počet určitě tak do 10...