Já si vybavuju, jak jsme s kamarádkou ještě na škole překládaly knížku.Samozřejmě na poslední chvíli, nespaly, jsme, ráno už čekal redaktor.
A domluvily jsme se, že si vždycky vyměníme ty přeložený kapitoly a zkontrolujeme si to navzájem...
Obě jsme byly unavený, ospalý a ona tam měla:"Na cyklistickou túru si rozhodně nezapomeňte přibalit šitíčko"
Tak jí říkám,jaký šitíčko (měla to bejt sada na lepení duše)
A ona vztekle:" Ježiši, co já vim, tak šitíčko, no, prostě, třeba kdyby někomu ulít knoflík!!"