Co se týká pavouků, vřískám taky. Kdysi dcera patrně přinesla že stáje od koní nějakého s tělem velkým jak vlašský ořech a k tomu přiměřeně dlouhé nohy, objevila jsem ho, když jsem byla sama doma, ječela jsem jako šílenec. Nejdřív jsem ho vysála, ale vylezl z vysavače a veselé běhal po bytě, opět strašný řev z mě strany. Nakonec jsem ho přiklopila skleničkou a nebyla jsem schopná s ním nic dalšího udělat, hnusilo se mi ho i zabít. Čekala jsem, až přijde domů dcera a nějak si s ním poradí. Příšerný zážitek, dodnes, když si na to vzpomenu, mě chytá děs a hrůza.