Ano, vidím to stejně, ale prý si prošli adapťákem, který ji spíš ujistil v tom, že z těch 30 lidí není nikdo, s kým by šlo kamarádit. Evidentně funkci stmelení nesplnil. Ono asi i za těch pár dní člověk vycítí, jestli tam prostě je šance najít s někým společnou řeč. Tím, že jsem něco podobného cítila já v prváku a pak ty 4 roky za moc nestály, je mi dotyčné líto a nějak jí chápu. Zároveň jako rodič bych se asi snažila podpořit v tom, aby vydržela, ale zároveň být znova v pozici toho dítěte bych strašně chtěla pryč.