k opečeným buřtům mám nejednotný vztah - někdy si ho dám s chutí, ale často se mu spíš vyhnu... asi pozůstatky z dětství, kdy jsme chodili s našima opékat a já si ho vždycky spálila a pak se po něm pozvracela a pak jsem je nechtěla jíst, ale naši na tom trvali, že aspoň kousek sním a to jsem ho teda vyklopila pak spolehlivě - vůbec nechápu, proč mě do toho tlačili
pak jsem přišla na to, že opékat se dá i chléb, rohlík nebo jablko a dlouhá léta jsem si místo buřtů opékala jablka nebo pečivo
a úplně nejraději jsem pak měla, když byla opékačka s pionýrským oddílem a opékali jsme hady z těsta, to bylo absolutně nejlepší a to bych si s chutí dala i dneska
vždycky jsem pak cíleně hledala prut z lísky, protože to byl had nejchutnější