Půl roku je strašně krátká doba na truchlení. Už bych se nesnažila na to nemyslet a nevzpomínat, spíš bych si vzala volno a naplno se ponořila do rozloučení, do vzpomínání, do prohlížení fotek, do nějakého rituálu, který se tímto zabývá...
Měly jste s maminkou mezi sebou všechno vyřešené? Nezůstala nějaká věc, kterou si nemůžeš odpustit, že jste si neřekly? Nevyčítáš si něco ve vztahu k mamince, třeba žes u jejího skonu nebyla? Ptám se, protože já sama mám tendence vyčítat si kdeco