tak já se včera přiznala ke vměšování
u sester jsem si to hezky natrénovala a praktikuju i nadále... obě mé sestry nějak přitahují "hochštaplery" (jsou k nim přitahovány)
když sestra přivedla nápadníka a měla jsem pocit, že mi na něm něco nesedí, využívala jsem svou "drzost" a často kladla "otázky", "žertovala" a vyváděla ho tak nějak z konceptu, aby se projevil - mám radar především na to, když jde o lháře, o neupřímnost, o "slabší" charakter... a dost často se pak chlapec buď rychle odkopal (taková jízlivá skorošvagrová dá holt zabrat) a taky jsem kladla otázky sestře, aby se sama musela zamyslet nad odpovědí... třeba "a on nemá vůbec žádné peníze? ty za něj platíš v hospodě? ty nejdeš s kamarádkou na víno, přestože jinak vždycky spolu chodíte - jemu to vadí?"
no několikrát (vždycky ) se ukázalo, že se v těch klucích fakt nepletu... se starší sestrou mi to vyneslo i konflikt (to bylo u jednoho, co jí zcela bezostyšně lhal, jemně jsem ji upozornila, že jeho řeči nesedí a že by měla být opatrná, protože to vypadá jako kdyby to a to - ten rozhovor byl ještě v pohodě, ale když pak vyplulo zcela jasně na povrch, že jsem situaci odhadla naprosto do písmenka, naštvala se a pak mi to měla za zlé, ačkoliv jsem ani náznakem nedala najevo, že jsem ji varovala a jen jsem bez keců i grimas pomáhala napravovat nejhorší škody - dneska vím, že jsem jí měla něco říct, aby se se mnou mohla pohádat a vyčíst mi výčitky)
no a když si dcera našla přítele (první vážná známost), byla jsem z něj docela nešťastná - jenže říct dceři, že chlapec má velké problémy, že je mírně vyšinutý psychopat, to prostě nešlo, takže jen sem tam otázka, ujištění co je nebo není normální na její otázku a podpora jejích potřeb a potvrzování jejích práv... když se rozešli, oslavili jsme to a bylo vidět, že dceři se strašně ulevilo... aktuální partner je moc fajn a pevně doufám, že jim to vydrží
(jo a teda někdy kecám i do výběru kamarádek, nejde jen o partnery )