čumčo a co bys dělala ty?
v roli matky... představ si, že se tvá dcera rozhodne vdát za nějakého chlapa, o kterém prostě víš, že jí lže, podvádí ji, krade jí věci, zneužívá její dobrotu... nešla bys na tu svatbu vůbec? s vědomím, že ti to tvá dcera nikdy neodpustí? a že až tvou dceru on opustí (v a jistě víš, že ano), ona ti to nikdy nepřizná a stejně se váš vztah nezlepší... že neuvidíš vnoučata, že jí nebudeš moci pomáhat...
nebo šla a předstírala štěstí?
moji rodiče se se svým zetěm nějak smířili, snažili se, táta mu pomohl přímluvou k práci, pomohl jim k bytu, pomáhali finančně, pomáhali s dítětem, zařízením, chovali se k němu hezky, nikdo mu nikdy nic nevyčítal až do chvíle, kdy ukradl mámin snubní prstýnek a prodal ho ve zlatnictví... to bylo poprvé, kdy ho konfrontovali... a naposled, druhý den prostě utekl...