irmi, tak táta teda nepožadoval, aby si rozuměl s mým mužem, on se jen bál, jak bude fungovat domácnost s chlapem, co nerozezná šroubovák od kladiva (teda to muž pozná, ale tím zhruba končí )... nenapadlo ho, že tím šroubovákem se budu doma ohánět já a že vlastně i díky němu - když se nám něco rozbilo a měl to táta spravit, bylo kolem tolik keců, že jsem se snažila to opravit sama bez něj a kupodivu mi to šlo a ještě jsem u toho nenadělala tolik bordelu (který jsem po tátovi pak musela taky uklízet)
a teda ty "mužské práce" byly jen součást celku, akorát se nejsnáz vysvětlují