Mě bohužel přijdou i ryby problematické. Viděla jsem dokument, jak se získává potěr a bylo mi z toho zle.
Chápu, že psa neživíš vánočními kapry a vždycky si říkám, kdy už tohle týrání zakážou. Na druhou stranu, na rybích jatkách to asi není jiné. Myslím, že u ryby která dostane paličkou do hlavy a pak je kuchaná nebo z ní sdírají šupiny, není vůbec jisté, že nic necítí, spíš bych řekla, že naopak. Já vždycky chci, ať rybě první i uříznou hlavu a pak teprve kuchají nebo odstraňují šupiny. Bereme takhle i pstruhy (u pána co má sádky), sice tak přicházíme o dobré (prý nejlepší maso na hlavě-tam co přechází hlava v tělo), ale je mi to jedno. Když se mi pak pstruh ještě hýbe na pánvi, ale je bez hlavy, cítím se líp, než že to je možná tvor, který ještě cítí tu hroznou bolest. No a ještě musím říct, že když vidím ty ryby v sádkách a četla jsem o K. Lorenze něco o etologii ryb, že i to může asi být týrání. O chovu lososů na lososových farmách v Norsku, že tam jde vyloženě o týrání ryb, už ani nemluvím.
Nejsem vegetarián ani vegan, ale masa moc nejím a řídím se tím, co je v Babičce. Když to má umřít, ať to umře, ale ať se to netrápí. A pak ještě kvalitou života předtím zvířetem prožitou. Takže vlastně asi nejlíp mi z masa vychází biohovězí. Kus žije ve volném výběhu dostatečně velkém na pastvě a pak ho čeká poměrně rychlá smrt podle nějakých pravidel, které mají zabezpečit, aby zvíře trpělo co nejméně (v ideálním případě, o jatkách samozřejmě také nemám představu, že vždy fungují ideálně).