Můj muž taky zvířata nikdy neměl. Vstoupila mu do života až se mnou, ale má je rád. Na kocoura (koťátko) teda první dva dny koukal celkem nenávistně, ale pak si ho taky zamiloval.
Dokonce někdy uklízí hovna po slepicích, blitku po psovi, utratil/zabil moje morče, když jsem to nedokázala (jednou jedno jo)... A tak. Já jsem co se týče zvířat celkem pragmatik. Mám je ráda, snažím se jim zajistit dobrý život, ale nejsou to pro mně ani chudáčci ani děti. Prostě zvířata, která intenzivně provázejí část života - mého i jejich.

Můj muž se mnou poznal, že život bez zvířat je o něco chudší. Já zase poznala, co to je klubová vášeň ,a poznala a přijala do života jeho druhou rodinu. No mluvím o Spartě