A co se týká mít nebo nemít rád domácí zvířátko...v dětství jsme měli jen kočky, ale jà vždy toužila po psovi.
Což se mi splnilo s mým mužem, když se jednou zamiloval do příbuzných trpasličiho pudlíka, jeho hravé a mazlivé povahy.
Od té doby máme už druhého trpasličiho pudlika.
Toho prvního jsme dochovali I když na tom byl dosta špatně ke konci. Když ho postihla mrtvice, museli jsme ho nechat uspat.
A protože v té době už byl náš vztah k této rase tak silný, nedovedli jsme si život bez psíka představit.
Takže se jelo pro nové štěně. Byl to horror, za covidu štěňata pudlů skoro nebyli, ale nakonec se zadařilo.