Kat, dík. Jen holt jinak než na té černošce.
Jdu mi přišly šaty, společenský. Nááádherný. Ale nádherný na tý černošce.
Když přišly a vlezla jsem do nich, dostala jsem záchvat smíchu. A nadávala si:" Federiko, Federiko, ty seš ale fakt úplně blbá, jak sis mohla myslet,že v nich budeš vypadat stejně???"
Někdy ke konci října letím na operu, do Milana. Vím už to dlouho. Měla jsem si pořídit šaty. nemám nic. Nechci nic pro matrony, nechci moc nahatý, raději nějakej rukáv, potřebuju pod to podprsenku, takže ačkoli jsem se zamilovala do šatů jedný mladý český navrhářky, cenově přijatelných, tak nic, protože ona dělá takový průstřihy, zajímavý, ale holt ne na těch, co potřebujou podprsenku.
Společenský šaty, to je děs, nerada sháním. Nic se mi nelíbí. A co se mi líbí, se zas nehodí pro mě.