Tamie, myslím, že se zbytečně vyčerpáváš vysvětlováním věcí na drbací diskusi... A upřímně, čím víc píšeš, tím méně důvěryhodně působíš... Spousta toho nedává smysl, což je možná prostě způsobeno právě snahou vše vysvětlit a doplnit - třeba rodný list opravdu vydají snadno na požádání, nikde nic nikdo neověřuje, nikoho nekontaktuje, kdyby si pro něj otec přišel, dají mu ho a o týden později klidně zas, stejně jako by ho vydali matce... stejně tak v centru Prahy fakt nenajdeš důvěryhodnější psycholožku? popis zdravotního stavu taky působí dost fantaskně, stejně jako téměř "vnucené" nemovitosti... Ale i když to všechno pominu (jo, život je někdy fakt podivnější než nejdivočejší fantazie scénáristů), podstatou zůstává jedno - najdi si terapeuta, nech si pomoci, stanov si jednoduché cíle, neplánuj dál než v řádech týdnů, dopřej sobě i dětem oddechový čas, nepitvej se chvíli v tom co bylo, soustřeď se na "tady a teď"...