Dovolenou se služebnictvem jsem měla dvakrát, a to v ranném dětství v domě mých prarodičů a přiznávám, že se mi to dost líbilo. Nepamatuju si nic než dveřníka, kuchaře, pomocníka kuchaře a pomocníka pomocníka kuchaře. Dveřník pořád pospával a neotvíral, ale otevřít si sama by bylo faux pax. A ti tři za celý den sotva uvařili jedno jednoduché jídlo a i tak se tvářili velmi zmoženě.

Každá ta dovolená byla jinde, protože prarodiče se v mezidobí přestěhovali. Obojí to byla zajímavá místa, ale já naneštěstí ze zbytku pobytů nevím vůbec nic. Tohle asi byl daleko větší zážitek než cokoliv dalšího. Jako chudé a skromné dítě ze socialistického paneláku jsem na to koukala jak tele na nový vrata.