U nás taky lehce pomohl stav " nejsem tady". Nejdřív jsem asi dva roky studovala při zaměstnání a po nějaké době jsem musela řešit zhoršený zdravotní stav u otce, takže jsem často jezdila na část víkendů pryč. Je pravda, že MM řeší různé trvalé platby, pojistky, věci okolo baráku a auta. Taky s přestěhováním na vesnici převzal část starostí se zásobováním - takže jednou týdně cestou z práce udělá velký nákup.

Ale když jsem byla na mateřské a pak děti chodily do školy/ zŠ, tak jsem hodně jela v modu MÁMA. Bylo to způsobené i tím, že jsem s nimi byla doma, MM odjížděl na cca 11 hodin denně, takže jsem doktory/kroužky/platby... hlídala já.

A ano, nebaví mě dotazy "kde mám..", pohozený špinavý talířek na odkapávači a podobně. Něco se mi povedlo odbourat - dotazy už nejsou "kde mám", ale "neviděla jsi?", něco ne. Zase mladší dítko je samostatné až moc a bohém, takže kombinace, která vede k tomu, že jsem mu musela minulý týden připomenout, aby si na tři dny na Šumavu přibalilo i rukavice a čepici.Cítilo se velmi dotčeně, nicméně je pak na místě použilo.