upřímně, syna by každodenní tvoření (od 9 do 11 každé dopoledne) ani nebavilo, nacvičování besídky nesnášel, ale nadšeně vyprávěl, kde na procházce viděli kachňátka, hříbátko, štěňata, telata - vesnická školka, no... Je to taky naturelem dítěte, protože dcera milovala obojí (tvoření i procházky), syn o tvoření nadšeně nevyprávěl nikdy
Dílničku se vším možným jsme měli v kuchyni (kde je dlažba, mimo pokojíček s kobercem) a párkrát týdně tam kutil s modelínou, sádrou - ale musel na to mít náladu