Rose, ale jo, kus pravdy máš a já to také nepraktikuji beze zbytku, ale tak nějak podle uvážení v aktuální situaci.
Když ještě děti chodily na ZŠ a já pracovala v sousedním městě, byla jsem připravená brát telefony vždy i během práce, což je za hranicí profesionality, ale měla jsem starost. No a jednou jsem takto ze strachu o děti zvedla telefon komerčním nabízečům. Rozzuřilo mě to, takže příští cizí volání jsem ignorovala. No a zrovna šlo o školní úraz a převoz dítěte do nemocnice. (Naštěstí se obratem dovolali manželovi, ten reaguje ve dne v noci vždy na vše.) Takže
souhlasím, že ignorance vždycky nese své riziko.