Mně je spousta věcí úplně fuk, takže často nechávám rozhodnutí na někom jiném. Klasický dovolená, když jsme zařizovali být, tak mi bylo jedno jakou kuchyň, jakou dlažbu, jaké obklady, jaké přístroje. Asi bych se ozvala, kdyby BM vybral něco příšerného, ale my jsme měli podobný vkus, takže pohoda. Když jedu na dovolenou s dcerou, tak nechávám na ní, aby rozhodla kam, vím jen, že chci české nebo moravské hory. Mně je to fakt jedno, jestli Beskydy nebo Krkonoše, mně se líbí všude. U oblečení vaham, jestli si to mám nebo nemám koupit, obvykle si to nekoupím, zvlášť, když je to drahé. Ale třeba šaty na synovu svatbu jsem věděla hned, které chci. Pochopitelně byly nejdražší a už je asi nikam nevezmu, ale nelituju. Nejdražší věc na oblečení jsem měla kožené sako, to jsem chtěla hned a pak turistické boty, nad téma jsem váhala, ale nakonec jsem si je koupila a jsou super. Jinak v restauraci a v kavárně se rozhodují podle chuti, tam nemám problém. Jestli někam jít nebo nejít se rozhodují podle toho, s kým tam jdu, kdo tam bude, jestli to bude krátké a rychlé nebo k nevydrženi. Větší OÚ se mi nikam nechce, ale vím, že to musím překonat, jinak bych furt jen seděla doma a to by byl mor na psychiku. Rozhoduji se celkem rychle a většinou nelituju, ale už jsem se taky spálila.