Půlko, já si taky stěžovala, ale zahradník mě pokrotil, že mám být ráda, že nežiju v Hradci Králové, kde se všechno sází v podstatě do písku a stále vše dopuje hnojivem, které se v půdě moc neohřeje...

Já nevím, když stojím na rýči, který se po pár cm už ani nehne, připadám si jako idiot... A ty šutry co člověk kolikrát najde Posledně jsem jela krokem za traktorem, který měl za sebou zařízení pro hlubokou orbu - obrovské lopaty. Tak jsem vzdychala, že bych chtěla být traktorista - musí to být hrozně uklidňující