Silvie
poslední dům jsme koupili za 45 minut... makléřka se smála, když jsem jí vysvětlila, že s manželem jsme se brali po čtyřtýdenní známosti, tak jak dlouho nám asi tak může trvat koupit blbej dům?
Ale tohle byly zrovna ty věci, které rozhodování nepotřebovaly, kde to "bylo jasné"... protože tohle jsou situace, kdy je člověk rozhodnutej už dávno, jenom čeká na nějaké postrčení zvenku - třeba s tím domem - věděli jsme co chceme, kde to chceme, měli jsme poměrně promyšlené věci, které považujeme za nutné - a které za zbytné - takže pak když se objevil dům zapadající do kolonek, tak to bylo jasné. Možná to tak bylo i s manželem - splňoval ty zásadní věci, které jsem u muže chtěla mít. Nebo třeba rozhodnutí vzít děti do domškoly - přemýšleli jsme o tom několik let - takže když se situace ve škole vyhrotila, tak to pak bylo rychlé. Protože už jsme měli vymyšleno co a jak a za jakých podmínek.
Takže nevím vlastně, jestli se rozhoduju "rychle" - ty zásadní věci (partner, dům atd.) zabraly vlastně "leta".

U věcí jako oblečení se rozmýšlím podle toho "jestli to budu nosit - a kam" - mám pocit, že letos jsem na sobě vůbec neměla třeba letní šaty... mám nějaké sukně a trička a nazdar - ale většinou chodím v kalhotech. Takže i když vidím krásné šaty, tak si říkám, že je vlastně nebudu mít kam nosit... že jsou pro můj styl života nepraktické (a dvoje mi visí ve skříni)