Větře, a ty peníze dal druhý rodič dítěti v hotovosti a "jen tak", že řeklo "potřebuju peníze" nebo to bylo na něco, co dítě chtělo, případně potřebovalo (případně potřebu k tomu rodiči prezentovalo)? Osobně si nejsem jistá, jak bych tu situaci řešila, protože si nedovedu představit všechny okolnosti. Pokud to byly peníze "jen tak", určitě bych to řešila prioritně s tím druhým rodičem, pokud se s ním dá alespoň trochu mluvit (nevím, jak to máte) - proč to dělá a co od toho očekává a že to vnímám prioritně jako poškozování spíš toho obdarovaného dítěte, než toho, co nic nedostalo (pokud tedy o tom neví, tj. žádnou nespravedlnost zatím nevnímá). A nejspíš bych mluvila i s tím obdarovaným dítětem, ale to právě záleží na okolnostech, na co ty peníze chtělo. Pokud má třeba nějaký nákladný koníček nebo by si např. hodně přálo nové kolo nebo lyže nebo notebook, mobil, dražší oblečení... nepřišlo by mi nějak "nemorální" pokusit se na něj peníze legálně získat, tj. vyškemrat od rodiče (a korigovat by to měl případně rodič). Pokud jde o to, že prostě "chce peníze", které pak v takové výši utrácí za nějaké v podstatě blbiny nebo jen má "koníček" v podobě hromadění vyškemraných peněz, tak bych se s ním o tom hodně snažila mluvit, co vlastně za tím je ...