Manko, je to hrozně těžký, zvlášť když je člověk povahově a generací ten odpovědný blb od mala U nás se teď děcko celé léto učilo na přezkoušení z češtiny a ještě teda něco jiného. A absolutně bylo přesvědčené, že to pokazilo a že ho vyhodí ze školy. A že to je konec. Poprvé bylo fakt v reálné hrůze. Dost to pomohlo. Je tu určitá šance, že neodmaturuje, nikoliv kvůli flákání. Ale že se nenadrtí ta kvanta dat a věcí k memorování, což je prostě achilova pata. Ale zároveň jsem už od prváku holt smířená, že se může stát cokoliv a že naše možnosti jsou dané pouze tím, co dítě vlastně dopustí samo.
Nicméně vymezování si hranic a očůrávání rohů proběhlo milionkrát a leckdy velmi vypjatě.