Okolíku,
já jsem nikde nepsala, že za to něco může... je to kombinace... každopádně být ve dvaceti na SŠ je imho fakt problém... pro ty mladé lidi, psychicky... protože jsou furt držení v situaci, kde nemají život pod kontrolou a pořád nevidí žádné světlo na konci tunelu...
Myslím si, že náš vzdělávací systém, který je založený na tom, co bylo potřeba na začátku průmyslové revoluce, je úplně mimo. Žijeme v postprůmyslové společnosti, ve společnosti, kde je potřeba spíš iniciativa a ne stát se zazvoněním u strojů / školních stolků a poslouchat JEDNOHO člověka (učitele, dílvedoucího) a dělat všichni všechno ve stejnou minutu.
Řešení nemám, ale chápu, jak frustrující pro děti a dospívající je, když jsou v systému, který jim nic nedává, a jen jim mikromanaguje životy na minutu a není z toho úniku - a není záhodno, aby se nějak projevovali, vyčnívali nebo přemýšleli....

Za mého mládí ve dvaceti byla velká část mladých už v práci - a ta menší část byla v polovině studií (vyjma snad medicíny, ta byla na déle než čtyři roky?).... Já jsem ve dvaceti chodila do školy - ale učila jsem tam, nebyla jsem tam jako žák...