Půlko, souhlasím. Moje auto jsme kupovali bez automatu právě kvůli synovi, který ho bude po čase pod dohledem řídit taky, já mu ho prostě půjčovat budu. Ale já na svém autě tolik nelpím, využívá ho občas i manžel, už jsem před lety půjčovala auto i kamarádce - když vím, že je dobrá řidička, neřeším to

Já jsem se tak strašně bála řídit, že to vypadalo, že to nedám. Bušilo mi tak strašně srdce, a klepaly ruce, že to bylo o infarkt, cesta z Buranova do většího města a zpět pro mě byla tak psychicky vysilující (a jela jsem jen čtyřicítkou), že to fakt vypadalo, že to i vzdám. Po čase jsem to porazila, a dneska jízdu autem miluju, ne ve městě, to je opruz - ale je to pro mě relax, a ohromná SVOBODA, v jakoukoli dobu dojet pohodlně kamkoli... Vybírám si cesty bez větší dopravní zátěže a miluju to