Je dobre odchodit dny otevrenych dveri, i u gymplu, co jsou treba dal, a zorientovat se, zvazit zakladni pozadavky (Pokud vis, ze dite nebude mit IQ test na 130, nema prece smysl Mensa gympl resit.).
Na druhou stranu bych se rozhodovala az podle schopnnosti ditete nekdy v unoru. Kdyz dite neni schopno napsat cermaty na vic nez 50-60 bodu, zazrak se u prijimacek nestane, dala bych mu svatek a pockala na devitku. Kdyz bude psat pres 80, tak bych zas nedala na zadne "zarucene" povesti, ze se na nejakou skolu neda dostat a muze zkusit kde co.

"nebo to risknout, jestli má cenu obětovat to a nejít na Heyrák i když se na něj dostane, a vsadit všechny karty do devítky a projít si stresem, aby se dostal na Zatlanku (a když bude nátřask, máme dveře zavřený)"
Ja tomuhle pristupu nerozumim. Dite zije ted, je pro nej dulezite dobre prostredi a jeho vztahy. Ma jit preventivne na skolu, ktera se mu nelibi, protoze v devitce (za pro nej neuveritelne dlouhy casovy usek) by se mohlo stat neco jinak? Krome toho prece dostat se na ctyrlety gympl je radove jednodussi nez na statni osmilety (notabene oblibeny). Znam lidi, co takhle preventivne rvou deti na vicelety gympl (aby "v devitce nebyl stres"), aniz by si vsimli, ze jejich ratolesti o nic takoveho nestoji a ani nemaji prislusne nadani, trapi je rok s pripravou, zatimco by deti mohly travit cas jinak. Dite ma jit prece na osmilety gympl, protoze tam samo chce, libi se mu na DOD (byt je duvodem dobra jidelna :), ne "pro jistotu".