Stáňo tebe číst naše zahrada, tak mi hodí větev na hlavu a hrábě pod nohy. Včera jsem poprvé kočárkovala hodinu vnučku a když jsem si uvědomila, jak se mi pár drobných nedokonalostí čerstvě koupené zahrady před 24 roky zdálo jako něco s čím si za rok, dva poradíme a pak už bude vše dokonalé...Ani jeden nejsme rozený zahradník, oba borděláři, já mám pořád milion jiných zájmů a můj muž odmítá opustit obří dům se zahradou zvící menšího parku (a já to tu mám taky moc ráda, to zas jo, jen jsem trochu víc pragmatik a stačilo by mi něco pětinového u zahrady i domu). Takže krása u nás je spíše náhodná a divoká, ano, jsou některé kouty nebo třeba truhlíky, které už jsem se naučila udržovat průběžně ale kdyby měla dojít harmonie celá zahrada, musela bych žít ještě tak osmdesát let.